Bohužel, nÄ›kdy musí cestovat i ten, koho to nebaví a kdo se pÅ™i tom nudí. Není tÅ™eba jim to mít za zlé, nemohou za to a je jim to tak osudem napsáno. Ale minimálnÄ› u dÄ›tí bychom mÄ›li podporovat zájem o okolí, o přírodu kolem nebo mÄ›sta a vesniÄky kterými se projíždí.  

Kdysi jsem projíždÄ›l autobusem kus naší vlasti a pÅ™esedal na vlak. Za mnou se hrnula rodinka. Taková ta klasická, rodiÄe a dvÄ› dÄ›ti. Otec pÄ›l chválu na krásy naší vlasti, což mne zaujalo, a tak trochu jsem se mu i obdivoval. ProÄež pÅ™ijel vlak a my nasedli. Jen ÄiroÄirá náhoda chtÄ›la, aby se oni posadili vedle mne do Ätverky. A tu k mému zděšení vytáhli vÅ¡ichni mobily, a zaÄali do nich ÄumÄ›t. Tak to vydrželi celou cestu a možná i poté co jsem již vystoupil. Abych Å™ekl pravdu, tak nÄ›jak jsem to nechápal. EvidentnÄ› jeli na výlet nebo nÄ›kam na dovolenou podle zavazadel a místo aby se rozhlíželi kolem, tak hráli hry nebo Äert ví co v tÄ›ch mobilech mÄ›li. RodiÄům to asi vyhovovalo, neb mÄ›li klid a dÄ›tem to vyhovovalo rovněž. Co k tomu dodat.  

Druhá příhoda se váže k vandru v Jeseníkách, kde jsme procházeli přísnÄ› chránÄ›nou krajinnou oblastí. VidÄ›li jsme paní, která jde se psem a na nás volala, abychom ji toho psa zbavili. Mysleli jsme, že si dÄ›lá legraci, ale o kus dál u chaloupky se nás ptali, proÄ nemáme toho psa uvázaného a věřte, že jsme mÄ›li potíže jim vysvÄ›tlit, že to není náš pes. Ona mu totiž ta paní zmizela, a tak se pÅ™idal k nám. Opustil nás až na kÅ™ižovatce k Rejvízu. Ale to nebylo to hlavní. Když jsme pak Å¡li kolem jezírek, objevila se za námi skupinka trampů. Domníval jsme se, že již vyhynuli, a tak jsem se chystal k srdeÄnému pozdravu. Jenže za nimi se objevili psi velikosti telat. A bÄ›hali si to vesele, kam se jim chtÄ›lo, tedy i do tÄ›ch malých jezírek, aÄkoli jejich pániÄkové museli vÄ›dÄ›t, že jsou v chránÄ›né oblasti. NÄ›kteří lidé by zasloužili pár facek. 

 

V okolí Plzně je velmi zajímavá krajina, především je protkána říčními toky, které meandrují v částečně zalesněné krajině, a na své si tu v létě přijdou zejména cykloturisté a vodáci, splouvající Berounku nebo Úhlavu. Jakmile však léto skončí a nastává sychravý podzim, bývá zde poměrně chladno, vzhledem k blízkosti západních hranic, odkud do naší země směřují četné zvlněné studené frontální systémy. Léto je ne Plzeňsku docela krátké, a tamní obyvatelé si rádi na podzim začnou přitápět. Současné ceny energií však vytváří dilema, zda si přitopit i za cenu vyššího výdeje z vlastní kapsy, anebo se raději teple obléknout do vlněných ponožek a svetrů.

Tyto a podobné otázky trápí zejména obyvatele domů s plynovými kotli nebo s elektrickými kotli či přímotopy, protože zejména cena zemního plynu, a od ní se odvíjející ceny elektrické energie, jsou tím hlavním důvodem znepokojení. A není divu, vždyť jde o velmi neúsporné topné systémy, na něž se nechala zlákat řada domácností, a teď si s prominutím „drbou hlavu“.

Prozíraví lidé to řeší jinak. Mají v domě k dispozici krb na dřevo a kombinují jej s tepelným čerpadlem. Krb slouží spíše pro navození útulné atmosféry a pro příjem hostů, kteří jistě uvítají plápolání otevřeného ohně a praskání bukového dřeva, zatímco tepelné čerpadlo v Plzni a okolí zajistí stabilní dodávku tepla po celý rok jen pomocí termostatu a bezpracně.

Výhodou tepelných čerpadel je jejich úsporný provoz, dokážou ušetřit až tři čtvrtiny nákladů na elektrickou energii v porovnání s běžnými způsoby vytápění. Uvádí se, že se jedná o druhý nejúspornější topný zdroj, hned za palivovým dřevem. Kombinace krbu a tepelného čerpadla je tedy to nejúspornější a nejkomfortnější řešení, co si domů můžete pořídit. U tepelného čerpadla ovšem počítejte s delší návratností vstupní investice, která bývá vyšší, než u krbových kamen či krbů.