Jak funguje náš sluch? A z čeho se naše ucho vlastně skládá? Ucho můžeme rozdělit na vnější, střední a vnitřní. Vnější ucho je to, co vidíme, ušní boltec a zvukovod. Tato část končí ušním bubínkem. To je tenká blanka mezi vnějším a středním uchem. Střední ucho je pak speciálně utvořeno, tak aby dokázalo převádět zvuk ze zevního prostředí do vnitřního ucha. Zde se nachází ušní kůstky, nejmenší kůstky v našem těle. Říká se jim kladívko, třmínek a kovadlinka. Ty jsou schopné převádět a zesilovat zvuk (což je mechanické vlnění vzduchu) na oválné okénko. Oválné okénko je, podobně jako bubínek, přechod mezi středním a vnitřním uchem.

Ve vnitřním uchu je pak orgán, který je schopen převádět toto vlnění na nervový vzruch, který jak v mozku detekován jako zvuk. Ve vnitřním uchu je uložen hlemýžď. Ten je tvořen kostěným obalem (ten je součástí lebky) a uvnitř něj blanitým hlemýžděm. V tomto blanitém hlemýždi je vytvořen speciální tzv. Cortiho orgán. Ten se skládá s drobných vláskových buněk, po kterých se pohybuje membránka. Podle toho, jak se tato membrána pohybuje, jsme schopni určovat různé zvuky. Jenže, tyto vláskové buňky se mohou poškodit, což vede ke ztrátě sluchu. Poškodit se mohou například stářím nebo hlasitými zvuky, které působí po dlouhou dobu.

Právě v dnešní době je běžné, že většina z nás nemůže cestovat dlouhé trasy nebo posedět chvíli bez sluchátek v uších. I toto je zvuk, kterým si můžeme sluchový orgán poškodit. Proto není na škody čas se sluchátky v uších omezit. Přesto se sluchátek nemusíte hned úplně zbavit. Pokud nebudete mít muziku puštěnou na plno, není ohrožení sluchu zase až tak vysoké. Dnes mezi mladými u staršími převládá trend bezdrátových sluchátek. Tyto jsou sice moderní, ale docela zranitelné. Proto není od věci, pořídit si obal na airpods, díky kterému Vám sluchátka dlouho vydrží.